Roztoužené

Když slunce zapadá a stmívati se začne
Pode mnou zem se propadá a moje ústa lačné…
volají, pojď ke mě blíž, má lásko tolik vzdálená
skloň ke mě hlavu níž a níž…
ten chtíč je silnější než já.

Toužím se proměnit v červánek ranní,
V oblohu modrou, blankytný sen,
Toužím být květinou, voňavým psaním,
Západem slunce, když končí se den.
Toužím být orlem a přeletět hory,
K výšinám plachtit modravým,
Toužím být bleskem, plamínkem v ohni,
Uhlíkem malým řeřavým.
Toužím být tekoucí řekou,
Jejich vln něžné objetí,
Toužím být křemenem, ledovcem, vážkou,
Toužím po toužení, co přijde v zápětí.

Nepíši Ti mnoho,
ani verše žádné,
jenom ta tři slova:
Nezapomeň na mě!

Krasnejsi nez vsechna sneni, je s laskou dane polibeni. Velmi nezne doteky, az vasen telem proleti. Ja podlehnu svoji touze, a ty do mne krasne vklouznes. Pak v pohybu souzneni, prijde uzasne vyvrcholeni. Pak se nase naha tela, laskou zcela rozechvela, privinou k sobe uplne cela.

Chci se vratit do noci plne vzdechu. Chci slyset rytmus tveho dechu. Chci zase vnimat vuni tveho tela, pod kterym jsem se tak chvela. Chci se ti divat do oci a nevnimat, ze se svet toci. Chci lezet v tvem naruci a prat si, at tohle nikdy neskonci.

Touzim po tvych pohledech, co me rozechveji. Po tvych rtech, po teple tveho tela. Touzim po tvych dotecich, co me rozpaluji. Po tvem slastnem stenani, lasko, hrozne bych te chtela.

Cekam s otevrenou naruci a cosi me v brise zakruci. To je z touhy po tobe a z predstavy, ze nemas nic na sobe. Jsem tu sam a touzim ted, aby jsi byla se mnou hned!!

Sex je dobrá dieta pojd budem hubnout společně.

K Valentynu zpravicku, odpoledne kyticku, po veceri spoustu pus a v postylce orgasmus.

Lístky růží pronikavě voní,
naše lože zasypáváš květy,
až měsíc nad ránem se k
zemi skloní, daruji Ti rty,
srdce i své tělo.